Pokus č. 2: Kde zůstane voda?
V Plastíkově kouzelném kufříku, najdete nádobku s nápisem superabsorbent. V ní je bílý, jemnozrnný materiál, který vypadá podobně jako cukr nebo křemičitý písek. Jedná se o speciální polymer, který vykazuje zvláštní chování, které můžeme v následujícím pokusu pozorovat.
Potřebujete:
- misky se zvýšeným okrajem (hluboký talíř)
- kámen (lze využít více druhů)
- vatu (lze doplnit i o další materiály – papírový kapesník, odličovací tampon atp.)
- odměrku (pipetu)
- superabsorbent
- nádobu s vodou
Vysvětlivky k pokusu č. 2
Cílem výroby určitých polymerů je, aby zadržovaly vodu. Savost materiálu závisí na druhu a velikosti povrchu. Povrh kamene a vaty jsou zcela rozdílné. Kámen má většinou hladký povrch, zatímco vata je na dotek měkká a má mnohem větší absorpční schopnost. Vatu tvoří spousta tenkých vláken, která společně vytvářejí mnohem větší povrch, než má např. kámen. Na těchto vláknech se zachycuje voda. Pokud vlhkou vatu zmáčknete prsty, voda se opět uvolní. Vata ji tedy nezadržuje.
Jak je možné, že kuličky superbsorbentu jsou schopné pojmout tolik vody? Klíčovou roli zde hraje opět povrch. Superabsorbent (SAP) je tvořen dlouhými, hustě smotanými vlákny. Na rozdíl od vláken ve vatě jsou tato vlákna vyrobena tak, aby se mohla spojit s vodou a fungují jako super houba, která neuvolňuje vodu ani při stlačení.
Máte představu, k čemu by se dal superabsorbent použít? Používá se např. do dětských jednorázových plen. V pleně jsou plastové kuličky superabsorbentu umístěny v savé buničině (celulóze), která zadržuje vlhkost.